Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
AH

Jak pravdivé, ale taky jak těžké a mnohdy i hodně bolestivé dojít k p o c h o p e n í...... :-)R^

0 0
možnosti
Foto

Ani nevíte, jaké mám pro vás pochopení až si sednete nahou sedinkou na rozpálená kamna. ;-DR^ Je to o p r a v d u pravdivé.

0 0
možnosti
AH

Chtěl jste mě jen o něčem poučit nebo mi něco zásadního sdělit? Neorientuji se ve Vašem vzkazu.....

Víte, Martine, svoji míru bolesti my už čerpáme hodně dlouho a hodně hluboko, syn šestým rokem velmi statečně "bojuje" se zhoubnými nádory a věřte mi, pokud bych se neřídila tím, o čem zde Jan Patrman píše, už dávno bych nefungovala ani nežila (ono se musí a hlavně dá p l n o h o d n o t n ě žít i s takovým nákladem na zádech). Ta Vaše/moje "nahá sedínka" na rozpálených kamnech, to je banální maličkost, nic a milionkrát bych to podstoupila, kdybych mohla změnit cokoliv v tom, co se stalo.....

Přeji Vám pohodové dny a abyste nikdy nemusel nic takového ve svém životě řešit. Ali

0 0
možnosti
  • Počet článků 108
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 393x
Chci lidem ukázat, že úspěchu lze dosáhnou i se špatně rozdanými kartami. Do 9 let jsem téměř nevěděl, jak vypadá moje maminka. Vytvořil spoustu traumat a vnitřních bolístek. Nevěřil ve svoji hodnotu.

Ve třetí třídě mě paní učitelka chtěla přeložit do zvláštní školy s tím, že jsem dyslektik, dysgrafik a nevím, co ještě. Na konci vysoké školy jsem měl možnost jít studovat Ph.D. na Harvard. Vystudoval jsem kybernetiku, ekonomii, koučink a psychoterapii.

Vypořádal jsem se s rakovinou. Vím, jaké to je být smířený s tím, že možná umřu. Podařilo se mi vybudovat 3 byznysy. Koučuju manažery, vrcholové sportovce a reprezentaci. 

www.JanPatrman.cz